Jak se žije matce, když jsou zavřené školy

Chcete vědět, jak se žije matkám, které nemohou poslat své ratolesti do škol? Jak jim pomohla vláda? A jak vypadá  všední domácí školní a pracovní den? Skutečně je COVId taková hrůza, že se vykašleme na vzdělání budoucích generací?

Byla to rána z čistého nebe - zavření škol. Aspoň u nás, v kraji, kde není ani jeden nakažený. Jako rodiče jsme aspoň uvítali, že školy nepochopili vzniklé volno jako prázdniny, a že tedy děti nezůstanou bez vzdělání, ale budou se vzdělávat po internetu. Samozřejmě v dnešní době to přece není žádný problém. Jenže… Nepředstavujte si to jako vzdělávání online (dokonce zapomeňte i na školáka ze Skippyho, to byla v osmdesátkách pokroková Austrálie), tedy  jako nějaké spojení učitele a žáka po skypu nebo přes videochat. Kdepak. Školák dostane pracovní list na email (v tom lepším případě), nebo jen napsané stránky a cvičení, které má v učebnici přečíst a udělat.

Řeknete si, to školák nad 10 let zvládne. Číst umí, psát taky. Jenže… Morálka žáka je v úpadku. Ještě tak, když se dítě došourá do školy, ví, že zde se učí a tak to nějak vezme. Ale doma? Donutit ho jen, aby učebnici otevřelo a vydrželo u ní 45 minut je nesnadný úkol, natož, když nejste doma!!!

Takže, vrátíte se z práce a začínáte zjišťovat pohromu – co vše dítě nemá – křičíte, vyhrožujete, nutíte do učení, když se uklidníte, vysvětlujete a pomáháte s úkoly. Tohle vše v násobku dle počtu dětí, které máte doma školou povinné. V 9 večer padáte na pusu a to jste s každým probrali jen 2 předměty ze 6. A nemluvě o tom, že si 11ti leté dítě nezvládne uvařit k obědu nic jiného než špagety. Po dvou dnech na špagetách ještě nikdo neumřel, řeknete si.

Rozhodnete si druhý den vzít homeoffice. To bude paráda. Jenže… Nejdřív stojíte hodinu ve frontě u počítače, protože děti potřebují vše najít, pak případně vytisknout nebo si opsat. Pak je musíte donutit jít studovat. Sednete k počítači, že začnete dělat svou práci. Jenže ony se vám vrátí jako bumerang. … Lze totiž všechno bez výkladu pochopit? Nejdřív přijde první, po půlhodinovém vysvětlování snad chápe, co má z té fyziky dělat. Sednete. Přijde druhý. Jdete ke stolku vysvětlovat pro změnu třeba matiku. Hotovo, Uf. Přijde třetí. Nechápe zemák. Pak přijde první, že má ze školy udělat prezentaci na PC. Jak to, tady sedím já?

Uvolníte své místo u PC, protože zjistíte, že je nejvyšší čas jít udělat oběd. Na dvě hodiny mizíte v kuchyni. Po obědě stále nejsou všechny předměty probrané. Posíláte děti na vzduch, jako že mají tělocvik. Samotné je to ale venku nebaví, zase se vrací jak odražený míč. Co s nimi, když nejsou žádné kroužky, kde měly možnost kontaktu s kamarády a pohybu? Obléknete se a místo tělocviku je tedy berete na procházku nebo na kola. Šli byste si zaplavat, ale plovárny jsou zavřené. Jsou 4 odpoledne a vy nemáte ani čárku. Práci proto doháníte mezi 20 h až 2 h ráno.

Po třech dnech atmosféra doma houstne. Vy máte kruhy pod očima a děti se tak hádají, že to vypadá, že se sežerou. Řešíte neustálé konflikty, asi vypukla ponorková nemoc. V domácnosti je najednou strašně práce, protože se všude našlape, nadrobí, našpiní nádobí, takže děti zapojujete do práce. To taky vydá energii.

K tomu se musíte vše, co máte dětem vysvětlit, nejdříve sami naučit a z učebnice si to přečíst! Víkend tedy proležíte v učebnicích! Látku 10 předmětů vynásobte 3. Stát předpokládá, že se z vás stanou mezioboroví Einsteinové během několika dní! Najednou, vy, laici, musíte zvládnout víc, než běžný učitel (má jen své dva předměty!) a nepřednáší zároveň na prvním i druhém stupni a na střední škole!

Druhý průšvih jsou materiály. Učitelé doporučili, že děti mají počítat příklady ze sbírky, z které jim je zadávají. Sbírku ale musíme sehnat v obchodě. Ve všech knihkupectvích jsou vyprodané. Necháte si ji tedy objednat. Když vám přijde SMSka, že si ji v pondělí můžete vyzvednout, zavře vám vláda celoplošně knihkupectví! Objednáte ji tedy v eshopu a budete čekat dalších několik dní a doufat, že se celoplošně nezavřou pošty!

Po dvou dnech zjišťujete, že ponechání dětí svému osudu na 10,5 hodiny (8,5 h plus dojíždění) doma není dobrým řešením, řešením není ani homeoffice, protože ten se školou dohromady nejde. Musíte si vzít dovolenou. Ale co pak budete dělat v létě? Berete si tedy neplacené volno nebo náhradní volno. To v tom lepším případě, pokud jste zaměstnanec. Když jste OSVČ, je jedno, že máte děti  pod 10 let, pokud  s nimi nedokážete vyprodukovat svou práci, jste bez peněz úplně. Z čeho budete žít, je ve hvězdách.Vláda jenom zavřela školy. Tohle ji už nezajímá.

A tak mi nezbývá, než schvácená sednout večer k PC, ale na klávesnici mi padá již jen znavený obličej. Napadá mě: jak dlouho tohle ještě mám vydržet? 30 dní, to si děláte, vládo, srandu!

Jestli nedostanu Covid, chystejte mi místo v blázinci!